Zázemí pro ženy. cz

Dar
platba

Podpořme ženy v Indickém Váranasí

Pro vaši představu ... Víte jakou mají naše české koruny hodnotu v Indii? Tak si to hezky prohlédněte. Vždycky mě znovu a zas překvapí jak velké možnosti i malé častky mají! Nejen, že se matematicky znásobí 3,56 krát /100Kč je 356Rs/, ale nevyčíslitelný je jejich dopad a prostý lidský přínos. Míra radosti. Jistoty. Možností se rozrůst dál. Tady jsem pro vás připravila příklady pomoci, kterou stejně již dělám, ale s vámi by mi to šlo líp. Třeba se v něčem poznáte, něco bude ladit víc, míň, něco vás úplně nadchne. Když žena vnímá ženu, nemá to často logiku, rozumový důvod, jen to tady najednou je. Ten pocit, že bych mohla pomoci i já? I konkrétně Vy?

1. Daruji šicí stroj

Stroje do ateliéru Váranasí, Gangapuru
Pamatujete na tu dobu, kdy i pro nás byl šicí stroj "majlant"? Za mých dívčich let, ve zlatých "devadesátkách", to byla radost i nutnost zároveň. V Indii to platí dodnes. A zejména na vesnici dvojnásob. Šicí stroje poputují do šicích dílen i do rodin. Do Váranasí i na vesnice. Vyzkoušíme šicí stroje šlapací, elektrické a overloky / tady mají entlovací stroje zvlášť. Strojů není nikdy dost a můžeme klidně obšít celé Váranasí :-).
Šicí stroj stojí 2.800Kč / 10.000Rs
Více zde

2. Zaplatím jí školu šití

Je to tady nejjednodužší cesta k ženské finanční nezávislosti
3 - 6 měsíční škola rpo ženy, které si pak chtějí drobně přivydělat samy doma, nebo si najít práci v dílně, manufaktuře za stálý plat. Je to jako u nás. Nic neumíš, práci nemáš, umíš řemeslo, obzory se rozšiřují a šance na finanční soběstačnost zvětšují.
Škola základů šití stojí 3.000Kč / 10.800Rs
Více zde

3. Daruji na WC, latrýnu, sprchu

Přispěj jednorázově / pravidelně
Mít WC není samozřejmost pro mnohé venkovské ženy z domků a chatrčí chudších vrstev. Ne že by je nechtěly, ale vybudování toalety je pro mnohé finančně nákladné až nereálné ... Umývají se za závěsem z listů cukrové třtiny a doufají, že kolemjdoucí muži odvrátí svůj zrak.
Taková toaleta se sprchou může stát 27.770Kč / 100.000Rs
Více zde

4. Koupím vložky, podpořím dílnu

1 dívka / 1 rok / 3.000Kč / 10.800Rs
Darovat můžeme vložky, nebo podpořit jejich ruční šití. Ženy v Gangapuru můj nápad nadchnul a jsou ready začít šít. Potřebujeme materiál a šicí stroje, tuk tuk, nebo lépe džíp na rozvoz vložek po okolních vesnicích, osvětové přednášky ženské sestry a informační letáky.
Více zde

5. Pomůžu jí z ulice

Kontroverzní téma u nás i v Indii
A přeci je občas možná pomoc zdánlivě malá. Často jen ukázat šanci a směr, projevit zájem. Začít. Třeba jen jedním čistým pokojem na ubytovně s ženami, co svůj směr již mají. Jedna žena, jeden příběh, jeden život, který někdo nepřehlídne.
Více zde

6. Daruji ženám výlet snů

Není to vždy smutné moc, někdy jen trochu
Třeba nikdy, za celý svůj život nejet vlakem? Nikdy se nepodívat do posvátného Váranasí, když je nadosah? Ale jak pro koho ... Pro tu, která nemá ani na placky pro děti je výlet z vesnice ven jen sen. Jednou se nám již pro pár žen podařil. Máme pokoje, hlady taky netrpíme. Proč se nepodělit.
Loňský výlet žen z Gangapuru
Více zde

7. Adoptuji ženu

Pomož jí v těžké životní situaci jednorázově, nebo pravidelně
Tentokrát pomáháme mladé mamince Aratí a její čerstvě narozené Nananyi. A s čím vlastně? S místem na žití pro první dceru v rodině. Dva kluci jsou super bráchové, ale tohle sami nezvládnou.
Foto je pouze ilustrační!
Více zde

8. Pomůžu vdovám

Mají v Indii zvláštní postavení
Jestli něco evropanku v Indii dostane, tak je to vyprávění o životě vdov. Těch starých žen čekajících ve speciálních ášramech pro vdovy na smrt. Ale může to být i jinak. Pomoc jedné z těchto žen se stane inspirací pro mnohé.
Foto: město vdov Vrindávan
Více zde

9. Přispěji na tuk tuk / džíp

Přispěj jednorázově / pravidelně
Jak převézt rodící ženu do nemocnice? Se sanitkami je to v džungli těžké, stejně tak na vesnicích, kam nevedou silnice. Žena si porod ne vždy může naplánovat a hlavně je tady otázka pochopení jejího muže a sousedů vesnice ...
Více zde

10. Podpořím osvětové přednášky pro ženy

Zdravotní osvěta, ženská práva. Když už se jednou na vesnici jede ...
Co ví žena z velkého města, to neví žena z lesních kmenů v džungli. Tak především s velkou pravděpodobností nečte! Tedy negooglí a nenajde si ... Od pánevního dna, přes antikoncepci, péči o své ženské zdraví v těhotenství, po porodu. Jo. A žena nemusí být po chuti každému, kdo se zdá být šéf. A ani když jí manžel poručí! Ví to? A víte vy, že v Indii jsou oblíbené nejen kurzy šití, ale taky ženské sebeobrany? Domácí násilí, úrazy kyselinou a plynem. Tohle ani nechceme slyšet. Jenže já to vidím a slyším až moc často. A můžu. Třeba i málo.
Foto je pouze ilustrační
Více zde

11. Zaplatím materiál na košíky

Radost na konec! Pro některou ženu z vesnice klidně i otázka přežití rodiny.
Pletly by, šily by, tvořily, jen mít materiál a trochu té organizace z venku. Taky odbyt zajistit, najít místo, kde se bude pléct a kdo to zapomenuté vesnice znovu naučí. Tohle mě fakt baví a taky proto, že máme ve Váranasí malý ateliér s šancí na prodej. Každá Rupka do zástěry / do sárí dobrá. Kdo ví, kam si ženy z vesnice schovávají peníze? 🙂
Foto: náš výlet únor 2024
Více zde

Proč právě ženy? 

Bude-li spokojená žena, bude spokojená celá rodina, její děti, manžel, celá vesnice ... země, svět ... Jenže ten pocit spokojenosti se může lišit. My na západě vypadá, že jaksi nemáme nikdy dost. Ale žena v Indii si váží i mála. V mnohém jsme si podobné. Potřebujeme ke svému pocitu štestí dobré zdraví, kolem sebe své blízké, čistou vodu, čistou přírodu, dobrou úrodu na poli ... a práci, která nás naplňuje i živí. Co víc? Indky nižších a středních vrstev nepotřebují drahé dovolené, zbytečné věci do domácosti, ani kvantum oblečení. I když hezké nové sárí jednou za rok musí být! :-). Potřebují mít své základní jistoty a skoro by se mi chtělo říct práva, mít kde bydlet, co jíst a pít /téma vody/, zabezpečení přiměřených hygienických podmínek, dostupnost lékařské péče /porody/ a vemi důležité je pro indické ženy mít svůj alespoň malý finanční příjem. Aby nebyly zcela závislé na svých mužích, pokud například ten svou roli živitele zrovna dobře neplní. Vdovy a staré bezdětné ženy jsou v Indii kapitolou zvlášť  smutnou a potřebnou. Ženy týrané, sexuálně zneužívané, prodávané ... , to už je něco, co nechceme ani číst. Vždyť se nás to netýká. Ale svět máme jen jeden a je na nás, jak moc schováváme hlavu do písku. Nebo se chceme podílet na jeho proměně? Chceme a volá nás to být solidární s ostatními ženami světa /tady konkrétně Indie/ a rozdělit se o své zkušennosti /přispěji na osvětové přednášky/, o své bohatství /poskytnu finanční dar/ ... věřit /vědět/, že i malá změna se znásobí? Ony nám daly kdysi dávno védy, jógu, atmavičáru, duchovní bohatství velkých rozměrů, základ vědění lidstva. Co my jim vlastně nyní můžeme vrátit? A jak? 

Komu a jak pomáháme?

Pomoc je pro nás výměna a taky vrácení jakéhosi  "dluhu"
vůči chudším zemím, než jsme my. "Třetí země" by nebyly, kdybychom my ... 

 

  • Pomáháme tak, aby to bavilo nás i vás
    A to je asi základ. Mít ve všem, co děláme srdce a vášeň. Netrpět, nezachraňovat a nepomáhat s energií blahosklonné pomoci, ale spíš v náladě vzájemné výměny a inspirace.
  • Samozřejmostí je dokládání naší pomoci fotkami a příběhy žen
    v uzavřené fb skupině Zázemí pro ženy Váranasí se začnou brzy objevovat příběhy, které tak řády čtete, příběhy, které s námi tvoříte a píšete také vy ...
  • Naše pomoc je v oborech, které známe
    Snadno mě někdo oblafne ve věcech, které se mě netýkají, ale péči o ženy umím. Pohybuji se léta ve zdravotnictví a sociálních službách. Praxi pečovatelky mám za sebou ve zlínských pečovatelských domech, vlastní obchod na Malé Straně, ateliér v Karlových Varech i Praze mi dávají alespoň základy toho s čím se tady v Indii potkávám. Vím rizika a znám indickou mentalitu.
  • Naše pomoc je pro lidi, které známe
    Jak rozlišit hraní si na chudobu a "potřebnost" od těch, kteří si naši i vaši podporu opravdu zaslouží? To je v Indii na léta. Věřím, že můj cit spolu opakovanými pobyty tady v Indii a Sunilův bonus domorodce nám dávají dobré rozlišovací schopnosti. Přesně ty, které lidem, co pomáhají na dálku chybí. My jsme tu! Jsme denně v kontaktu s lidmi, pro které své projekty tvoříme.
  • Vybíráme si malé lokální zvládnutelné projekty
    Kdysi jsem měla velké cíle a nereálné plány jak životní, tak také charitativní. Doplatila jsem na ně a poučila se. Nyní si vybírám zcela záměrně malá sousta a jdu krok po kroku. Podívejte se, co jsme už v Indii dokázali a co je za námi a posuďte sami, jak se nám daří. Zkrátka jedno po druhém ... a každá velká věc se skládá z těch malých dílčích kroků, když víme, kam směřují a vedou. A já to vím.
  • Spolupracujeme jen s lidmi, které známe
    Tady v Indii děla snad každý "social work", je tady moře sociálních organizací, často politicky motivovaných neziskovek a korupce jen kvete. Kveteme z toho také :-). Upřímně, tato zjištění ke mě začala přicházet až v posledních letech, kdy jsem sundala růžové brýle, kterými jsem se na Indii dívala. O to důležitější se mi teď zdá pomáhat tam, kde známe místní lidi. A spolupracovat s nimi vždy tam přímo na místě. A tady opět děkuji Sunilovi za to, že můžu, že můžu být všemu blíž a svou energii, ani vaši podporu tím nevyhazujeme z okna.Vždy najde svůj původní cíl.
  • Nedáváme nadmíru, spíš učíme
    pomoc pro nás není v duchu: udělat to vše za někoho, kdo by to mohl udělat sám. Ale víte, indická povaha nemá ten draif, strukturu a vůli, na venkově často chybí zkušenosti a zejména malé finance na rozjezd.
  • Víme, že vaše pomoc je důvěra v nás
    A snažíme se ji nezklamat. Rádi sdílíme to, co se nám povedlo fotografiemi na facebooku i tady na těchto nových webových stránkách. Sledujte nás a zároveň se přesvědčte, jaké pokroky děláme a jakou radost vy děláte spolu s námi. Je to smysluplné! Je to potřeba a hlavně, je to tak nějak samozřejmé, no ne?