Zázemí pro ženy. cz

Indii nepoznáš z bezpečí hotelového pokoje!

Zážitkový půlden, den, nebo dny mezi lesními kmeny tzv. Adivasi.

Brzy ráno vyrazíme autem / minubusem nahoru do hor, abychom vystoupili z našich představ o tom, co je Indie. Prože ona není jen o přelidněných svatých místech, turistických atrakcích typu dechberoucí Ágry a ani o ajurvédských resortech s jógou ve vystajlovaných cvičebních úborech. O Indii se časo říká že to není stát, ale celý kontinent. Najdeme tady vše od slamů /chudinských čtvrtí/, kde se umírá hlady po extrémně bohaté lidi z nejvyšších kast. Střední střídu ve městech, anebo taky Adivasi, lidi žijící tradičním způsobem života v lesích, horách, v místech, kde nevládne vláda, ale samozvané klany a domobrany.

Tak sem vás chci pozvat.

V některých místech byla zavedena elekrifikace až v roce 1956. Živí se zemědělstvím, pastevectvím, děti chodí kilometry do školy ..., neví, co je to automatická pračka a peníze v bance by jim tady byly opravdu k ničemu :-). Není tady obchod. Vše se směňuje a daruje. Ženy rodí doma, manželé zkouší práci v nejbližších městech a ženy /ve většině případů negramotné/ se starají o děti a manželovy rodiče. Tak to v Indii chodí, žena odchází po svatbě do tzv. sasurálu, domu svého manžela a tam je ku pomoci své tchýni a tchánovi. Kdo se postará o její rodiče? Manželka jejího bratra ... Po večerech se všichni schází se sousedy a na společnou modlitbu namísto televize.

 

  • Pojeďme se za těmito ženami podívat
    vyměnit si naše pohledy na svět a rodinný život
  • Nechejme se zasáhnout jejich příběhy
    a obohatit se o jejich pokoru, zažít něco, co my už neznáme a po čem někde v hloubi duše toužíme

Jednoduchost - život ve spojení s přírodou -
- skromnost - pokora - spojení se svými kořeny ...

Mám nyní již několik vesnic, do kterých vás mohu vzít, jedna je civiliovanější a blíž /cca 2h autem/, jedna v džungli /cca4h autem/, program si domluvíme až na místě podle situace, počasí, fyzické a emoční kondice celé skupiny. Cesta se uskuteční výměnou za finanční pomoc na konkrétní věc té které vesnice. Konkrétní ženy.

Pokud se zdržíme krátce, zvládneme něco z níže uvedeného programu,
pokud několik dní i s noclehem, zvládneme vše. 

Vyper si prádlo u studny

Jaké to je si své "špinavé prádlo" vyprat v ruce sama? A nemít možnost jinak? Víte, že ony nepoužívají valchu, ale tlučou prádlo o kámen? Jiný kraj, jiný zvyk. Z matky na dceru ... jen stále mějme na paměti, že pro tyo ženy to není rarita a neperou tak své prádlo pro zábavu, ale ony nemají jinou možnost ... Zážitek, který můžet prožít v tomto kotentextu jinak, než jako při letním kempování, kde si asi taky perete své prádlo v ruce :-). Mít vůbec to vodu, muset s ní šetřit ... a vážit si jí ... to je taky jejich téma nám mnohdy vzdálené. Ano, zajdeme si pro vodu, s nimi pro vodu ... 

Podoj krávu a uplácej si svůj "koláč"

Pro mnohé z nás poprvé. Kráva je v Indii posvátná. Dává mléko a z něj se dělá jeden jediný druh sýra "panýr", nepotřebují jich desítky druhů, jako my. A vlastně nepotřebují ani obchod. Ve vesnici, kdo dělá sýr a kdo ghí ...kdo ... A co myslím tím koláčem? Kraví trus se v Indii suší na slunci a poté se používá jako topení na vaření, nebo na zahřátí rukou, když v zimě zebou. 

Sdílení s místními ženami

Část cesty, kvůli které sem jedeme a která není nikdy jistá a se zárukou. Ženy jsou někdy uzavřené, jindy sdílené. Záleží na okolnostech .... sympatiích, jejich pocitech ... A ptám se jich na jejich životy vždy s pokorou a respektem. Ptám se, co je trápí, z čeho se radují, čím žijí ...? Na porody, takové ty ženské věci jako je menstruace, i sex se někdy probírá ... Nedá se zaručit jejich vstřícnost sdílet. 

 

Zpomal, zastav se a plyň ...

Jaké to je, když čas neplyne, není, nebo naopak plyne příliš rychle ... Jaké to je, se řídit ne ani tak hodinkami, mobily, ale sluncem a jeho svitem. Stmívá se? To není čas na rozsvícení celého města elektirickým osvětlením, ale čas jít domů, do sebe. Čas na rodinu a večerní modlitby. Zvoní zvony ... den za dnem ... 

Nauč se pléct košíky

Mnoho žen má na vesnici šikové ruce a nápady a tvoří si své malé dílka, které nám rády ukážou a naučí nás. Tak rády si je například v Ikea nakupujeme ...  Jsou to ony, které mají neskutečné množství času a mnohdy i chuť se do něčeho pustit, ale ono není tak jednoduché začít. Věci si zorganizovat, Nakoupit materiál ... Znáte to, že? A to nežijeme v horách a vše si můžeme "zařídit".

Uvař si placky přímo na ohni, zajdi pro vodu

Indická žena na takovéto vesnici v lesích opravdu nemá vařič :-), ty zámožnější možná plynový hořák na propan butanové bombě. Ale mě jde o to, co vidíte na fotografii. Pec z hlíny, nějaké to polínko dřeva, spíš kraví trus na podpal a vaří se, pečou se placky čapatí. Vyzkoušíme si svou vlastní šikovnost a tak si je sníme. Sabdží ze zeleniny vypěstované u domu ... Rýže, ta se musí vozit, v horách neroste. Takové to jednoduché žití ... 

Stavíme společně hliněný dům, nebo WC kadibudku z hlíny - záměr

Toto je dlouhodobější projekt, na kterém budeme pracovat s několika skupinami po sobě. Fáze stavění domu / WC kadibudky se bude fotograficky dokumentovat. Naučme se to, co jsem už dávno zapomněli. Oni to umí, ne protože žijí new age, ale protože tam jiné domy, než hliněné nejsou. Slaměná střecha, WC jako latrína, voda ze studny.

Osvěta ohledně ženské intimity

Menstruační vložky rozdávají na vesniicích mnohé ženské sociální organizace. Ony je mnohdy vidí poprvé v životě a vítají. Zejména mladé dívky. Jaké to je chodit v těchto dnech do školy, kde není WC, chodí se do polí ... Jaké to je krvácet tak nějak do hader, co se pak přeperou a nemít vodu na intimní hygienu. Když už jednou dívka zůstane doma /zpravidla v prvních dnech menstruace/, tak už je pak těžké obhájit si ve školní docházce pokračovat. 

Rodová osada. Idylka? 
Představ si, že on mají tento svůj život napořád.
My máme volbu, ony mnohdy ne ... 

Tento den je součástí podzimní a jarní poutě na Diewali a na Holi s Renatou Sahani. Ženy cestující samy, nebo skupiny si jej mohou dokoupit s cenou odvislou na požadavku služeb. Platíme džíp na přeravu, vyrážíme v 5h ráno a vracíme se pozdě večer. Cesta trvá cca 4 hodiny tam a cca 4h zpět. Můžeme uvíznout klidně i na celý den v zácpě, může se stát cokoliv. Jedeme hluboko do vnitrozemí, oblastí, kam se turista nepodívá. Cesta je možná jen za přítomnosti Renaty Sahani. Je navázaná na konkrétní lidi v místě a průvodce. Místo u Vás zůstává v mlčenlivosti, aby se z vesnice nestalo rušné nádraží! Tohle je opravdu velmi důležíté. Stejně jako kontakty na lidi jsou moje a ne Vaše. V místě se rozbíhají naše vlastní sociální projekty. 

 

  • Smyslem zážitkové cesty je ukázat vám
    tradiční život lesních kmenů a tím se zamyslet nad vlastními hodnotami a směrem
  • Ve vesnici můžeme dohodnout
    vyzkoušení si tradičních řemesel, domácích prací od dělání placek na ohni po ...
  • Sebou si vezeme svoji stravu
    a vlastního kuchaře
  • Je absolutně vyloučené dávat místním lidem / dětem chaoticky peníze
    na daru pro vesnici se předem společně dohodneme a pokusíme se o systém a jistou sravedlnnost v darech
  • Pobyt ve vesnici může trvat od 2h návštěvy
    po půldení spolubytí zejména s ženami
  • Bereme sebou rodilé mluvčí
    ve vesnici nikdo nemluví anglicky! sdílení s ženami proběhne formou společného posezení nad masala čajem :-), ten nám uvaří ženy, my přivezeme balené sušenky a sweet 🙂

Cestou provází
Renata Sahani

Pobytem ve vesnici vás provedu já a mí spolupracovníci. Předem vás na cestu připravíme. Představím vám možnosti finanční, nebo hmotné podpory místních žen. Za program platíme jednotlivým rodinám cca 3.000Rs / den. Lepší variantou je dlouhodobější podpora malými finančními částkami trvale. 

Místa našeho pobytu nám prosím nepřebírejte, nejezděte sem poté sami, nechceme z vesnic dělat Dysneyland. Vše je na vzájemné důvěře v nás se Sunilem a naši loajalitu k místním lidem. 

Vemte fotky své rodiny

Na cestu mezi domorodé ženy budeš potřebovat obyčejné společné fotky své rodiny, manžela, dětí, rodičů ... u Tebe doma, na Tvé zahradě ..., ne z dovolené od moře :-). První otázka Indů je, ne "jak se máš", ale kolik máš členů rodiny? Velká rodina je radost, je úctyhodné mít velkou rodinu. Malé číslo jim vzbudí soucitný výraz v tváři. Zajímá je vše okolo Tvé rodiny a budou o té své mluvit stále dokola. Co děti, kde studují, co manžel ... že teta byla na operaci a tchán už moc dobře nevidí ... Věci jim nejdaržší, jsou víra v Boha a jejich rodina. Dej jim šanci se s Tebou propojit skrz něco, co znají. Často vidí bílou ženu poprvé. 

Cena cesty se odvíjí od její délky a programu
20 - 40.000Rs / den

Platíme auta /džípy, nebo mikrobus/, 3 - 4 průvodce a bodygárdy sebou, dáváme také finanční bonus rodinám, které nás vezmou do svého soukromí. Dáváme vesnici dárky v podobě pracovních příležitostí /například šicí stroj, nebo matariál k výrobě košíků/. Vezeme drobné sladkosti dětem, peníze jim vy nedáváte!!!

Předem si připrav otázky na ženy týkající se jejich ženským témat.Přítomná bude jedna místní žena, co mluví Anglicky i Hindsky. 

Ženám do vesnice přivezeme nejméně jeden šlapací šicí stroj a naučíme je s ním zacházet. Koupíme nějaké základní látky a nitě. Cena: cca 3.000Kč / 10.800Rs.